Od Gregora Mendela, který je považován za otce genetiky, po Watson a Crick, objevitele  struktury DNA dvoušroubovice, uplynulo už mnoho let a každým dnem přibývají v medicíně další objevy týkající se vztahů mezi naší genetickou informací a nemocemi. Naše geny také velmi pravděpodobně ovlivňují do určité míry čím jsme a proto můžeme s určitou pravděpodobností říci, že většina nemocí ne-li všechny jsou zakódované v naší DNA.

Příkladem mohou být nemoci, jako jsou obezita, hypertenze, diabetes mellitus. Tato onemocnění zahrnují interakce mezi mnoha různými geny a také prostředím v jakém se nacházíme. Víme však, že existují i takové nemoci, jako je cystická fibróza, talasemie, některé formy leukémie, které jsou způsobeny primárně specifickou mutací nebo změnou v DNA.

Teorie je tedy taková, že pokud dokážeme opravit špatnou DNA, budeme schopni takto nemocné lidi vyléčit. Tato teorie se však již stala praxí, jelikož genová terapie je již na trhu a využívá se pro léčbu vybraných nemocí. Primárně nemocí, které jsou způsobeny vadou jednoho genu – monogenní choroby. Genová terapie se tedy využívá například na léčbu Leberovi vrozené slepoty či LCA.

LCA je genetický stav, který postihuje hlavně sítnici oka. Jednotlivci s tímto stavem obvykle trpí progresivním zrakovým problémem na počátku života a později u nich dokonce hrozí i slepota. Toto onemocnění je způsobeno genetickými defekty, které jsou v současné době připisovány více než 19 různým genů –  GUCY2D, RPE65, SPATA7, AIPL1 atd. Léčba LCA byla bohužel až donedávna podpůrná. Koncem prosince 2017 byla však schválena za souhlasu FDA (Food and Drug Administration) nová genová terapie. Lék se prodává pod názvem Luxturna (voretigene neparvovec) a je vyvinutý společností Spark Therapeutics. Funguje tak, že poskytuje funkční kopii genu RPE65 u jedinců s LCA typem II pomocí deaktivovaného adeno-asociovaného viru (AAV).

Toto rozhodnutí FDA bylo založeno na výsledku randomizované kontrolované klinické studie ve fázi III, která byla provedena Russell a jeho kolegy v roce 2017, přičemž výsledek jejich studie ukázal významný rozdíl a zlepšení stavu pacienta, který dostával již zmíněný lék, ve srovnání s kontrolní skupinou. Hlásili pouze mírné až střední nežádoucí účinky, jako je zvýšený nitrooční tlak, mírný šedý zákal, mírné trhliny v sítnici atd., které ve většině případů ustoupily samostatně nebo s intervencí.

Spolu s přípravkem Luxturna jsou na trhu k dispozici léky zvané Kymriah, pro léčbu akutní lymfoblastické leukémie a Yescarta, pro léčbu non-Hodgkinova lymfomu (NHL). Kymriah a Yescarta pracují trochu jinak než Luxturna. Hlavní rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že Luxturna zahrnuje genovou modifikaci virem uvnitř lidského těla technikou známou jako genová terapie in vivo. Na druhé straně Kymriah a Yescarta zahrnují odebírání bílých krvinek od pacienta pomocí leukaferézy, následnou modifikaci těchto buněk v laboratoři a jejich opětovné zavedení zpět do těla pacienta. Pro tento typ léčby se tedy používá název ex-vivo genová terapie.

Zatímco Luxturna je první schválenou in vivo genovou terapií, Strimvelis je první schválenou ex vivo genovou terapií, která se používá k léčbě deficitu adenosinové deaminázy (ADA). ADA vede ke stavu zvanému těžká kombinovaná imunodeficience (SCID) nebo lépe známému jako syndrom chlapce v bublině, protože jedinci s tímto onemocněním mají slabý imunitní systém a dochází k mnohem jednoduššímu nakažení se mikroorganismy.

Genová terapie je tedy dostupná pouze u vzácných onemocnění a bohužel je velmi finančně nákladný. Rychlé vyhledávání na internetu ukazuje, že Luxturna stojí přibližně 746 000 $ na pacienta, Kymriah 305 800 $,  Yescarta 373 000 $ a Strimvelis 714 000 $. To vyvolává etickou otázku, kdo si může tyto léky dovolit. Existují také i další otázky například, jak dobře budou tyto léky fungovat v dlouhodobém měřítku, zda existují i jiné nezaznamenané vedlejší účinky, nebo zda pojišťovna bude ochotna za tyto drahé léčby platit. Můžeme však s jistotou říci, že tento pokrok v genové terapii nám poskytuje pevný základ pro vývoj budoucí léčby pro další typy onemocnění.

 

Zdroj:

Russell, S., Bennett, J., Wellman, J. A., Chung, D. C., Yu, Z. F., Tillman, A., et al. (2017). Efficacy and safety of voretigene neparvovec (AAV2-hRPE65v2) in patients with RPE65-mediated inherited retinal dystrophy: a randomised, controlled, open-label, phase 3 trial. Lancet (London, England), 390(10097), 849–860. doi:10.1016/S0140-6736(17)31868-8

Weleber RG, Francis PJ, Trzupek KM, et al. Leber Congenital Amaurosis. 2004 Jul 7 [Updated 2013 May 2]. In: Adam MP, Ardinger HH, Pagon RA, et al., editors. GeneReviews® [Internet]. Seattle (WA): University of Washington, Seattle; 1993-2019. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK1298/

Clarke, T., & Berkrot, B. (2017, October 19). FDA approves Gilead cancer gene therapy; price set at $373,000. Reuters. Retrieved from https://www.reuters.com/article/us-gilead-sciences-fda/fda-approves-gilead-cancer-gene-therapy-price-set-at-373000-idUSKBN1CN35H

Pagliarulo, N. (2019, September 4). Novartis secures NICE nod for Luxturna with discount offer . Biopharmadrive. Retrieved from https://www.biopharmadive.com/news/nice-luxturna-gene-therapy-recommendation-novartis-discount/562211/